čtvrtek, 16. října 2008

Teď nemůžu

Čím je člověk starší, tím méně vnímá vysoké tóny. Mnohdy naštěstí.
Čím je člověk starší, tím častěji zapomíná i některé celkem běžné úkony. A to je hloupé.
Čím je člověk starší, tím hůře obvykle zvládá mladší technologie. Což je na pytel.
Závěr:
Čím je člověk starší, tím častěji mu zvoní telefon v nevhodnou chvíli.

Třeba na zasedání vědecké rady pánům zvoní telefon, protože si a) neumí vypnout hlasité zvonění, b) zapomenou na to a c) trvá dlouho, než zvonění vlastního telefonu uslyší. Mladší účastníci jej slyší ještě v aktovce, majitel dlouho nic. Když to zaregistruje, hledá, kde to ztlumit, vypnout, zadusit. Málokoho z nich už v této situaci napadne to prostě típnout, odmítnout hovor či zcela vypnout. Nejčastěji hovor vezmou, zakryjí si rukou půl obličeje a šeptem na celou místnost oznámí volánému: "Teď nemůžu" a položí. To musí mít volající fakt radost, že mu ten hovor vůbec vzali.
 
***