2012-06-06 15.29.09

via Dropbox

Mikulec

Chudák Mikulec. Ten se jednou tou nenávistí, jejíž příčina mi je stále utajená, jednou zalkne.

To není důležité

jen kdybyste chtěli sledovat, použijte
http://www.phil.muni.cz/~jokr/index.php?format=feed&type=rss

Jak nebudu pokračovat

Tedy budu, ale jinde. Díky bloggeru za přístřeší. Konečně jsem se odhodlal a renovoval vlastní stránky, které už byly v ostudném stavu. Nyní jsou schopny hostit vlastními silami blok a i jiné piškuntálie, takže ještě jednou děkuji a těším se na shledání
http://www.phil.muni.cz/~jokr/

Jak jsem to nenapsal

ale myslel jsem si, že jsem to napsal. Nebo jsem to napsal někam jinam, ale už nevím, kam. prostě trotl. No, o co jde. Byli jsem tuhle to je jedno s kým v Pegasu na Jakubské, a když došlo na hygienickou přestávku, odebral jsem se na pisoáry, v tu chvíli zcela prázdné, a konal, jak bylo třeba. Za chvíli přišel další konzument, nyní na chvíli producent, obsadil pisoár přesně podle teorie obsazování pisoárů. Tak jsem ho za to hlasitě pochválil a jal se mu vysvětlovat, protože se tvářil, že to nezná, jak je to s tou teorií, do toho přišel další a obsazením pisoáru potvrdil právě rozkrývanou koncepci. Za chvíli byly všechny – za mého lehkého směrování klinetů k pisoárům – obsazeny a já osazenstvu dokončil výklad. Po chvilce úlevného šumění se jeden z klientů a posluchačů otočil a ptá se: "Takže takto stojíme správně, pane děkane?" No tak jsem raději rychle vypad.

No ale měl jsem pocit, že jsem to už někde... no když tak se omlouvám za duplicitu. Dokonce jsem k tomu hledal na netu popisy správného obsazování pisoárů, některé z nich byly dokonce doprovázeny instruktážními obrázky, kdysi jsem narazil i na jeden flash. No znovu to hledat nebudu. Jen stručně. První se obsazuje pisoár nejvzdálenější ode dveří - aby močícího náhodnou nepřekvapilo něco nečekaného, co by vlítlo do dveří. Jako druhý se obsazuje pisoár nejvzdálenější od právě obsazeného pisoáru - aby nastupujícího močícího náhodnou nepřekvapilo něco nečekaného, co by odlítlo od již dříve započavšího močícího. Jako třetí se hledá kompromis mezi těmito polohami, spíše dál ode dveří. Atd. Tak už si to pamatujte. Příště třeba něco o nemytí rukou na veřejných záchodech. Ale to už je klasika, to má i své pamětníky.

Teď nemůžu

Čím je člověk starší, tím méně vnímá vysoké tóny. Mnohdy naštěstí.
Čím je člověk starší, tím častěji zapomíná i některé celkem běžné úkony. A to je hloupé.
Čím je člověk starší, tím hůře obvykle zvládá mladší technologie. Což je na pytel.
Závěr:
Čím je člověk starší, tím častěji mu zvoní telefon v nevhodnou chvíli.

Třeba na zasedání vědecké rady pánům zvoní telefon, protože si a) neumí vypnout hlasité zvonění, b) zapomenou na to a c) trvá dlouho, než zvonění vlastního telefonu uslyší. Mladší účastníci jej slyší ještě v aktovce, majitel dlouho nic. Když to zaregistruje, hledá, kde to ztlumit, vypnout, zadusit. Málokoho z nich už v této situaci napadne to prostě típnout, odmítnout hovor či zcela vypnout. Nejčastěji hovor vezmou, zakryjí si rukou půl obličeje a šeptem na celou místnost oznámí volánému: "Teď nemůžu" a položí. To musí mít volající fakt radost, že mu ten hovor vůbec vzali.

Tak tohle bych nevymyslel

Zpráva z tisku: Studentský svaz na britské univerzitě v Manchesteru zřejmě prolomil celosvětovou tradici pánských a dámských záchodků. Intimní kabinky nyní rozlišují pouze cedulky „toalety“ a „toalety s pisoárem“.„Jestliže jste se narodila jako žena, ale cítíte se mužem, budete chtít chodit na pánské toalety,“ vysvětlila Jennie Killipová. „K vlastní identifikaci sebe jako muže není přece nutné podstoupit chirurgický zákrok, záleží na tom, jak vnímáte sebe sama.“ (13.10.2008 Právo, s. 11 Ze zahraničí)
To je úžasný. A já volám, Proč zůstávat u toalet. Rozšiřte tento přístup na všechny další oblasti - sprchy, vícelůžkové pokoje na kolejích a v hostelech a ubytovnách... A proč se vlastně omezovat jen na pohlaví. Já se identifikuji jako dítě a chci chodit do školky. A ve školce chci chodit na záchod s holčičkama.
Aby bylo jasno, oboupohlavní toalety mne nijak nezvedají ze židle ani nepřekvapují. V pařížském Cité Universitaire a vůbec na francouzských univerzitách celkem běžná věc už před mnoha lety, nevím, proč z toho v Manchestru dělají takový vynález, mne fascinuje to zdůvodnění sebeidentifikací. Nebo jsem nějakej divnej, stará konzerva?

Co není digitálně, jako by nebylo vůbec

Otřepaná pravda z nadpisu mě zase jednou dostihla. Prezentoval jsem na DF MU svou sbírku pohlednic a obrázků Mony Lisy a jedna dobrá duše mi nabídla obrázek Mony Lisy Mc Guinness. Tak samozřejmě, to by nemělo v sestavě chybět. Nečekal jsem na laskavost a obrázek jsem si vyguglil a zařadil mezi ostatní. Celou dobu mi ale vrtalo kdesi vzadu v hlavě, že to jsem snad už někde viděl jako pohlednici. A když jsem to viděl, že bych to nekoupil/nevyfotil/nepůjčil/neukrad? No a bing ho. Uklízel jsem v pracovně a co jsem našel pod nástěnkou s Lízama? Jasně, tu Guinessovskou, přímo pohlednici, kterou jsem si koupil sám osobně a poctivě v Dublinu. Tak už jsem ji dal na nástěnku a pro jistotu vyfotil, abych ji už neztratil a nezapomněl na ni.

To by se fakt takto nemělo psát

Co všechno se musí řešit. Tady si můžete udělat malý obrázek. Odposlechnuto, tedy vlastně přečteno, neuvedu kde, dokonce ani autora, prostě nebudu řádně citovat, pokud by to zde autor našel, může se přihlásit ke svému autorství v komentářích:

Skupina: Inzerce / Bydlení a koleje
Název: Pokoj pyčo !.............hledám
Vloženo: 19. 9. 2008 18:35,
Expiruje: 3. 1. 2009
Zvýraznit modře: nikomu
Možnosti: holý text
Text:

Zdar jak sviňa,

Pracuju, studuju, potřeba většího životního prostoru se zvětšuje => hledám samostatný pokoj do 3500 za měsíc. Su nekuřák ani skoro nepiju, už ani vlastně nikam jak do tej prace nechodim, uplně v řiti to už je, už bych sa aj na to vysrál ale šak vite jak to je s těma penězma...na stromoch nerostú,tata s mamu takej žádní henti milionáři nejsú, hen jakési dárky na ty vánoce kúpíš a už je to v prdeli, to už sa vezeš, pičo, to ty kontokorenty fičíja jak drak jeden za druhým a si rád že aspoň tú bečku v tem letě pro ty kámoše kúpíš a máš co jesť a jakési ty hadry si kúpit na sebja...furt enem do tej fochy, každý den ideš robit a co z teho, přideš dom a vidíš ty spolubydlící, ty kurvy jak enem furt chlaščů a válajú sa po těch postelách, šak to znáte...taháš ty nožiška za sebú, těžké jak bečky, ruky vytahané z tej roboty jak starej cecky a sleduješ ty pazgřivce jak si honí trika a ty kurva mosíš zas sednút k tomu studiu a číst ty výplody tých chorých mozků, narvat to do hlavy a držet to tam aspoň do cvik co sú příští týdeň a když sa můžeš 5 hodin vyspat tak to kurva skáčeš 5 metrů vysoko radosťou, že sis teho odpočinku kúsek urvál...tož tak tož posílajte ty nabídky, ať to fičí...

Jak jsme pedagogicky nezklamali

Brácha měl narozeniny. Sešla se rodina. I docela mladí členové rodiny. Chodili jsme do sklepa kontrolovat teplotu. I docela mladí členové chodili kontrolovat teplotu. Když už tam byli, tak jsme je chtěli nečemu přiučit. Třeba jak se ťuká se štamprlí a pije se na zdraví. Jsme skvělí pedagogové nebo máme v rodině skvělé žáky. Video je svědectvím.

Není třeba se obávat

Se spuštěným novým urychlovačem v CERNu jsou Internet a média plná spekulací a odhadů, co by se asi tak stalo, kdyby se podařilo opravdu vyrobit černou díru. Jestli by spolkla Zemi, jak by to probíhalo, do jakého okamžiku bychom přežili, co by nás zabilo dříve, zda slapové síly nebo srážka s jiným objektem v houstnoucím prostředí atd. Dokonce i studenti po státnicích se ptali, jestli si myslím, že si ještě stihnout užít svých čerstvých titulů. Zatím bych se nevzrušoval, myslím, že tak nebezpečné to nebude, ostatně můžete situaci on-line kontrolovat pomocí webových kamer.
http://www.cyriak.co.uk/lhc/lhc-webcams.html

Jak jsem nebyl nespokojen

No nic. Žádná legrace, žádný výdrb s někým, prostě se zadařilo. Byl jsem dnes v pálenici s meruňkami a vypadá to velmi slibně. Na jednu 50litrovou bečku připadlo 5 litrů 55procentní meruňkovice, která už i v tomto čerstvém stavu pěkně voní. Lepší výsledek - pokud jde o kvantitu - by byl již podezřelý. Předpokládám, že jakmile se uleží, bude to velmi kvalitní pití.
Při rozhovoru s mistrem pálenice jsem nabral zase nějaká praktická moudra, prostě plodné pondělní pozdní odpoledne.

(Technické detaily: První frakce začala téct na 45 %, vrchol druhé byl 70 %, zarazili jsem to na 25 %. Výsledek 10 litrů 55%, ředěné na 52 %.) Jdu to ještě jednou zkusit, jestli tam opravdu není žádná kyselost, či cizí pachuť. (Vím, že není :-).)

Jak jsem nekoupil levně zlatý řetízek

Byl jsem na pohřbu jednoho pana profesora. Protože jsem tam byl jako děkan, měl jsem kolem krku insignii FF, děkanský řetěz barvy zlaté. Vše proběhlo standardně, zpátky jsem jel rovnou na chalupu, na fakultu jsem se již nevracel. Za Pohořelicemi, v odstavném místě, kde se jinak prodávají meruňky, borůvky apod., stálo auto s otevřenou kapotou a řidič mával o pomoc. Že měl na SPZ jako identifikátor země písemno F, tak jsem zastavil. Francouzsky nemluvil, zkoušel něco jako italsky a pak polsky. Že jede do Varašavy (směrem na Vídeň!), došel mu benzín (proto ta otevřená kapota, asi ho hledal) a že má zablokovanou platební kartu. Už to bylo jasné, už tahal z kapsy zlatý prsten a řetízek, určitě nepochybné kvality a velmi výhodná koupě. Nějak jsem ale neměl zájem, naopak, vytáhl jsem masivní děkanský řetěz (má asi půl kila), ukázal mu ho a se slovy: "Takhle ty vole vypadá zlatý řetěz, to svoje bižu si můžeš strčit za klobouk" jsem ho nechal vyjeveného stát u silnice.

Není to žádná legrace

Jarní Ema trochu pocuchala střechu na stodole, která už dávno neslouží k původnímu účelu, ale pořádají se v ní mejdany a jelikož jeden takový se zase chystá a nechci, aby na nás pršelo, kdyby pršelo, musím nahoru a spravovat. Více napoví obrázky.

Neinstalujte Visty přes uspaná Windows

Tak, jak jsem si pochvaloval, že XP vydržela velkou obměnu hardwaru, sice byla pravda, ale přece jen nějaké drobnosti mne přiměly k reinstalaci, což jsem vlastně zamítl a přistoupil k nové instalaci Windows Vista. Tak jsem se do toho pustil. Instalační CD a normální postup, tj. zkopírování souborů a vytvoření spouštěcích a zavaděcích blbostí a restart. Jenže tady to začalo být v pytli. Restartovala se dříve uspaná okna a i když jsem je hned vypnul, postěžovala si na spoustu chybějících věcí a skončila. No jo, jenže cosi se hnulo na disku a nově vytvořené spuštěcí cosi se nenašlo a instalační CD bootovalo znovu od začátku. Jenže si tentokráte debil myslelo, že je na novém disku či oddílu, udělalo bez sebemenšího dotazu či upozornění fdisk, přivlastnilo si oddíl a Visty se nainstalovaly. Důsledky byly jasné. Veškerý předchozí obsah byl... no nebyl. Nic, pusto a prázdno, spousta místa na disku. Naštěstí jsem poučený uživatel a vše mám zalohované.Takže jsem jen musel znovu stahovat instalační soubory všech používaných programů, o data jsem nepřišel. A taky jsem musel znovu tahat poslední řadu Lost, kterou jsem měl čerstvě staženou a nachystanou na prázdninové večery a nikoli zálohovanou.

No, poučení je v nadpise. Samovolný fdisk je horší než samovolná ejakulace. Ale teď už zase všechno šlape OK.

Není řemeslník jako řemeslník

Dvě setkání s řemeslníky. Oprava brzd na autě. Japonské auto. Elektronika, čidla, blabla. Těžko sehnat kavalifikovaný a cenově přijatelný servis. Našel jsem. Mechanik a šéf spravil, zavolal, že je hotovo, cena 2 600 Kč. Přišel jsem si pro auto a že mu mám dát 2 000 a jestli chci rozepsat, co všechno dělal a doklad. Mně to bylo jedno, tak mi to dal za 1 800 se slovy, abych to neměl tak drahý. Dobrý.
Druhý je brusič. Starý pán s dílnou, kam moc lidí nepřijde. Přišel jsem v otevírací době, pán nikde, ale zahlédl jsem ho, jak nese cosi do dvora. Vyčkal jsem, po chvíli přišel, a že si odskočil něco vyřídit, stejně sem nikdo nechodí a tak. Dal jsem mu nožíky a pilu, napsal lísteček a že prý příští týden to bude. O, to ne, potřebuji to na víkend, ve čtvrtek by to nemohlo být? No, ehh ...eee. no, to asi ... eee já toho mám moc. No, nakonec jo, že si prý mám přijít ve čtvrtek. To jsem zvědav, jaký tam bude mít zase nával.

Nestávkovali jsme

ale také jsme nic nedělali. Nešlo to. Jeli jsem totiž do Prahy na besedu s panem ministrem a vyšlo to tak, že jsme museli po cestě absolvovat i stávku. Naštěstí vlak zastavil na nádraží a ne v polích, takže jsme využili místná nádražní restaurace a vy podle fotek můžete hádat, kde že to bylo.

Necháte se nachytat?

Na technetu.idnes.cz dávají čtenářům logické chytáky, které vyštrachaly z nějakých zahraničních soutěží, možná ještě nesjou tak profláklé, tak se na ně podívejte, než vám je někdo dá, ať můžete machrovat. Nebo se to třeba za rok objeví v nějakém přijímacím testu. No v každém případě je to zajímavé včetně diskuse čtenářů a jejich obhajob různých řešení (a to třeba i po té, co si už přečetli správnou odpověď.)

http://technet.idnes.cz/tec_denik.asp?c=A080620_205653_tec_denik_pka

Nevzpamatoval se

No počítač přece. Nejdříve jako že zdroj, pak deska. Takže novou. A už se to vezlo. Do nové desky nový procesor. A tak ať aspoň trochu kmitá a netopí a větráky ať nemusí tolik hučet, že jo. Intel dual core, 2,6 GHz. A paměti. A grafická karta. Neměl bych přidat i disk? Jo. No a když už, tak Green Power 750 GB. Jo, a ten zdroj taky, samozřejmě. Zatím se mi to píše lehce, fakturu jsem ještě neviděl. Vlastně zůstaly jen mechaniky CD a DVD a starý disk. Ach jo, to zase budu muset všechno přeinstalovat, no to už tam dám rovnou Visty, stejně tomu neujdu. No a to bylo to nejlepší. Stará XP naběhla, žádný problém, mám tu vše jak před havárií, jen jsem nechal pročistit registry a už to frčí. Takže spokojenost. Uvidíme, jestli mi vydrží i po faktuře.

Nefachčí mi domácí počítač

To jsem tak v neděli chystal fotky pro projekci na výjezdním zasedání a najednou počítač vzuuu...um. A konec. Opětovný pokus o zapnutí skončil jen cvakáním a pokusem o náběh, ale na monitoru ani písmenko, mrtvo. Tak jsem si s tím dnes hrál, odpojoval, zapojoval, testoval, čučel a neustále zkoušel, až přestalo i to cvakání a pokusy o naběhnutí. Usoudil jsem tedy, že by to mohl být vadný zdroj. Vybabaral jsem ho a teď mi tu leží na stole jak mrcha, naštěstí je tu plno notebooků, takže absťákem netrpím, jen je to méně pohodlné. Půjčím si zítra zdroj a budu experimentovat dál.

Pokračování příště.